Jdi na obsah Jdi na menu

1. První záznamy o našem kostele

2. 11. 2015

Připomeňme si historii sakrálních staveb v naší farnosti

 

1. První záznamy o našem kostele

V posledních desetiletích nám bylo umožněno procestovat dříve odepírané cizí kraje či země s cílem poznat jejich kulturní život, kulturní památky a jejich historickou hodnotu s náboženským významem a národním uvědoměním. Alespoň nakrátko jsme byli uspokojení a naplnění duchovní sílou a pokorou před jejich tvorbou.

Našim záměrem je vám - současníkům přiblížit místní sakrální stavby náboženského významu s historickou hodnotou, charakterizující naše okolí. Jsou živými svědky dávné i nedávné historie farnosti tak, jak je ztvárnil čas do současné podoby. Z dostupných archivních dokumentů a vyprávění pamětníků vám je budeme předkládat v příštích dvanácti vydáních našeho Nedělníčku. 

Začneme tím nejhlavnějším a nepřehlédnutelným objektem, který byl odedávna středobodem našeho města - farním kostelem sv. Martina. Mnozí z nás jej navštěvujeme za účelem čerpání duchovní síly, připomenutí si získání víry a svatosti, vítání nových životů do církve a také loučení se svými blízkými. Pomáhá nám orientovat se v prostoru našeho města i širokého okolí, orientovat se v čase počátku každého dne, jeho průběhu i konce. Zvony z věže kostela nám poskytují informaci o dnech svátečních, všedních nebo doprovodných při poslední cestě svých blízkých. Přiznejme i potěšení z pohledu na kostel po bezpečném návratu z dalekých krajů. 

  První zmínka o kostele a benešovské farnosti spadá až do roku 1288, kdy se církevní platby poskytovaly velehradskému klášteru. Z málo dostupných pramenů se dovídáme, že kostelík byl dřevěný, v jeho blízkém okolí byl hřbitov. Tento stav se datuje až do roku 1588, kdy majitelé benešovského panství odkázali ve svých závětích finanční podporu na stavbu nového kostela. Důvodem také bylo povýšení Benešova zakládací listinou na město králem Vladislavem II. v roce 1493, která významně působila na rozvoj Benešova a jeho splynutí s blízkou osadou Mlýnov. Na přelomu 16. a 17. století byl dřevěný kostelík stářím značně zchátralý, bylo proto rozhodnuto ještě před vypuknutím 30.-leté války zahájit přestavbu na původním místě dřevěného kostela na kostel kamenný a cihelný nad rybníkem Mlýnov. Nedostatek finančních prostředků při stavbě řešil tehdejší farář zástavou stříbrného kříže u jistého Fritze z Opavy. V době výstavby kostela probíhaly bohoslužby v sousedních Bohuslavicích.

Stavbu kostela lze řadit do raného barokního slohu, jako jednolodní s odsazeným presbyteriem. Prostor lodi byl rozčleněn podpěrnými pilíři, spojenými pásovými oblouky a prosvětlen polokruhovými oblouky nad  římsou, a obloukem nad pilíři byl podepřen i kůr. Okolo roku 1723 byla k základnímu obrysu přistavěna kaple sv. Josefa, kdy také bylo založeno bratrstvo sv. Josefa v Benešově. Nad kapli byla umístěna oratoř pro místní vrchnost a střechu tvořila zvonice, v níž byly umístěny dva zvony o váze 626 kg. Větší nesl jméno Josef a menší Salvátor. V této době ještě nebyla současná zvonice ani hlavní vstup do kostela s ohledem na značný terénní schod, proto byl hlavní vstup do chrámové lodě z boční strany (od fary), který je vyznačen po současnost. 

                                                                                                                                              

Josef Zawadský

 

Příště: Vybavení kostela.