Jdi na obsah Jdi na menu
 


Slavnost Narození Páně A - 25.12.

25. 12. 2018

Za svítání:

1. čtení: Iz 62,11-12

Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Hospodin ohlašuje až do končin země: "Řekněte siónské dceři: Hle, přichází tvá spása, u sebe má svou mzdu, před sebou má svůj zisk. Nazvou je: `Svatý lid, vykoupení od Hospodina.' Ty pak dostaneš jméno `Vytoužené, neopuštěné město'."

Žalm: Žl 97,1+6.11-12

Odp.: Světlo dnes zazáří nad námi, neboť se nám narodil Pán.
Hospodin kraluje, zajásej, země,
- ať se radují četné ostrovy!
- Nebesa hlásají jeho spravedlnost
- a všechny národy vidí jeho slávu.
Odp.
Světlo vychází spravedlivému
- a lidem upřímného srdce radost.
- Radujte se, spravedliví, v Hospodinu
- a oslavujte jeho svaté jméno!
Odp.

2. čtení: Tit 3,4-7

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Titovi.
Projevila se dobrota Boha, našeho spasitele, a jeho láska k lidem; ne (snad proto), že my jsme vykonali něco dobrého, ale ze svého milosrdenství nás spasil v koupeli znovuzrození a obnovení Duchem svatým. Toho na nás vylil v hojnosti skrze našeho spasitele Ježíše Krista, abychom - ospravedlněni jeho milostí - dostali jako dědictví vytoužený věčný život.

Evangelium: Lk 2,15-20

Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Když andělé odešli od pastýřů do nebe, řekli si pastýři mezi sebou: "Pojďme tedy do Betléma podívat se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil!" Pospíchali (tam) a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích. Když ho uviděli, vypravovali, co jim bylo o tom dítěti pověděno. Všichni, kdo to slyšeli, podivili se tomu, co jim pastýři vyprávěli. Maria však to všechno uchovávala v srdci a rozvažovala o tom. Pastýři se zas vrátili. Velebili a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli, jak jim to bylo řečeno.

 

Ve dne:

1. čtení: Iz 52,7-10

Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Jak je krásné (vidět) na horách nohy posla, (který přináší) radostnou zprávu, který zvěstuje pokoj, hlásá blaho a oznamuje spásu, který praví Siónu: "Bůh tvůj kraluje!" Slyš! Tvoji strážní pozdvihují hlas a jásají spolu, neboť vidí na vlastní oči, jak se Hospodin vrací na Sión. Radujte se a jásejte vespolek, jeruzalémské trosky, neboť Hospodin utěšil svůj lid, vykoupil Jeruzalém. Obnažil Hospodin své svaté rámě před očima všech národů a všechny končiny země uzří spásu našeho Boha!

Žalm: Žl 98,1.2-3ab.3cd-4.5-6

Odp.: Uzřely všechny končiny země spásu našeho Boha.
Zpívejte Hospodinu píseň novu,
- neboť učinil podivuhodné věci.
- Vítězství je dílem jeho pravice,
- jeho svatého ramene.
Odp.
Hospodin uvedl ve známost svou spásu,
- před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost.
- Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost
- Izraelovu domu.
Odp.
Všechny končiny země uzřely
- spásu našeho Boha.
- Jásejte Hospodinu, všechny země,
- radujte se, plesejte a hrejte!
Odp.
Hrejte Hospodinu na citeru,
- na citeru a s doprovodem zpěvu,
- za hlaholu trub a rohů,
- jásejte před králem Hospodinem.
Odp.

2. čtení: Žid 1,1-6

Čtení z listu Židům.
Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Bůh v minulosti k našim předkům skrze proroky. V této poslední době však promluvil k nám skrze svého Syna. Jeho ustanovil dědicem všeho a skrze něj také stvořil svět. On je odlesk jeho (božské) slávy a výrazná podoba jeho podstaty, on všechno udržuje svým mocným slovem. Když vykonal očistu od hříchů, zasedl na výsostech po pravici (Boží) velebnosti a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje svou důstojností, které se mu trvale dostalo. Vždyť komu z andělů kdy (Bůh) řekl: `Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil'? A dále: `Já mu budu otcem a on mi bude synem.' A až bude opět uvádět svého Prvorozeného na svět, řekne: `Ať se mu klanějí všichni Boží andělé!'

Evangelium: Jan 1,1-18

Začátek svatého evangelia podle Jana.
Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a ten život byl světlem lidí. To světlo svítí v temnotě a temnota ho nepohltila. Byl člověk poslaný od Boha, jmenoval se Jan. Přišel jako svědek, aby svědčil o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. On sám nebyl tím světlem, měl jen svědčit o tom světle. Bylo světlo pravé, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo na svět. Na světě bylo a svět povstal skrze ně, ale svět ho nepoznal. Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Viděli jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. Jan o něm vydával svědectví a volal: "To je ten, o kterém jsem řekl: 'Ten, který přijde po mně, má větší důstojnost, neboť byl dříve než já.'" Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí. Neboť Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista. Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Syn, který spočívá v náručí Otcově, ten (o něm) podal zprávu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář