Jdi na obsah Jdi na menu
 


Fatimská zjevení

8. 5. 2017

Fatimská zjevení

           

            Blíží se 100 let od zjevení Panny Marie ve Fatimě. Nepochybně se jedná o jednu z nejdůležitějších událostí křesťanského světa v roce 2017.

            Některá nadpřirozená zjevení patří mezi tzv. soukromá zjevení, což je nutno odlišit od Božího zjevení (co Bůh zjevil člověku ve Starém a Novém zákoně, které vyvrcholilo v osobě Ježíše Krista a skončilo smrtí posledního z apoštolů sv. Jana). To ovšem neznamená, že po smrti sv. Jana se nebe úplně uzavřelo a že Bůh už k člověku nepromlouvá. Právě přes tato soukromá zjevení, která podléhají přísnému úsudku a zkoumání církve a která byla Vatikánem uznána za pravá, se upozorňuje na důležitost Božích zjevení (aby se člověk obrátil k Pánu Ježíši a přijal ho do svého života). Některá z těchto soukromých zjevení, které církev uznala, nalezla svoji odezvu i v liturgickém kalendáři. Připomeňme si zjevení Božského srdce, zjevení v Lurdech, zjevení Božího milosrdenství a další. Patří mezi ně také Fatimské zjevení, které je největší a nejuznávanější událostí svého druhu v naší novodobé historii. Kdo je popírá, sice nehřeší proti víře, ale projevuje určitou pýchu a pohrdá uznaným magisteriem církve. Uvažme, že Fatimu po roce 1917 navštívili tři papežové, aby vzdali Panně Marii úctu.

            Píše se rok 1917. Svět je v první světové válce, která představuje hrůzy, jež svět dosud  nezažil. Byl to rok plný neštěstí, pohrom a historických zvratů. V chudém Portugalsku vládne tvrdý proticírkevní režim. V té době přichází ohroženému lidstvu na pomoc Panna Maria.

            Klíčové události se odehrály v polích doliny Cova da Iria u vesničky Aljustrel nedaleko města Fatima, v tichém koutku Portugalska. Panna Maria se pravidelně zjevila třem pasáčkům (7 - 10 let) - Jacintě, Franciskovi a Lúcii vždy 13. den v měsíci, a to od května do října. Celkem tedy šestkrát. V průběhu řady podivuhodných událostí zde bylo zjeveno několik vizí,  předáno několik proroctví a varování. Panna Maria jim svěřila jednoduchá poselství: modlete se růženec za obrácení hříšníků a za mír ve světě. Panna Maria předpověděla brzký konec první světové války, revoluci v Rusku a další vývoj odvislý od splnění nebo nesplnění jejich výzev. Svěřila jim tři „tajemství“. Ne všechna ale byla zveřejněna. Některá sdělení z Fatimy byla katolickou církví střežena jako největší tajemství novějších církevních dějin a prozrazena až po několika desítkách let. Dodnes zde panuje mnoho nejasností.

Události z roku 1917 byly předznamenány již dříve. Anděl se třikrát zjevil dětem ve Fatimě již v roce 1916, aby je připravil na vše nadcházející. Naučil je modlitbě, kterou známe ve zkrácené verzi z korunky k Božímu milosrdenství: „Nejsvětější Tojice, Otče, Synu a Duchu svatý hluboce se ti klaním a obětuji ti drahocenné Tělo a Krev, Duši a Božství Pána Ježíše Krista, přítomného ve všech svatostáncích světa, na usmíření za hříchy, rouhání a lhostejnosti, kterými jsi urážen Pro tvoje Nejsvětější Srdce a Neposkvrněné Srdce Mariino tě prosím za obrácení  ubohých hříšníků..“  Ze strachu před výsměchem si toto zjevení děti nechaly pro sebe. Lucie až později sdělila, že zjevení anděla předcházelo vlastním zjevením Panny Marie.

 

První zjevení 13. května 1917

            Dne 13. května 1917 tři děti z vesničky Aljustrel nedaleko Fatimy zahnaly své stádo ovcí do doliny Iria. Žádné z dětí neumělo číst ani psát. Jen Lucie byla u prvního sv. přijímání. Kolem poledne děti poklekly do trávy a pomodlily se, jak bylo jejich zvykem. Pak se vrátily ke své oblíbené hře. Stavěly si domečky z kamenů. Sotva se daly do díla, zpozorovaly svit blesku. Děti se vyděšeně rozhlédly po nebi, ale na celé obloze nebylo mráčku a slunce jasně zářilo. Lucie z obavy před přicházející bouřkou navrhovala návrat domů. Obě mladší děti, ještě více ustrašené, souhlasily. Sestoupily z úbočí a sešly doprostřed doliny. Právě tam, kde později vyprýštil zázračný pramen, jim nový a ještě prudší blesk šlehl do očí a přirazil je k zemi. Projelo jimi tajemné zamrazení a děti se na sebe tázavě podívaly. Nedaleko na dubovém zeleném keříku spatřily překrásnou Paní. Byla ozářená, jasnější než slunce.

            Děti se znovu ulekly a chystaly se na útěk. Paní je však uklidnila a řekla: „Nebojte se. Neudělám vám nic zlého.“ Děti zůstaly u vytržení a pozorovaly zázračnou Paní v bílých šatech, které byly u krku spojeny zlatou sponou. Šaty jí splývaly až k nohám a jen zlehka se dotýkaly dubového listí. Téměř celé tělo i s hlavou bylo zahaleno pláštěm, rovněž bělostným a zlatě vyšívaným. Z rukou sepjatých na prsou visel růženec ze zrnek bílých jako perly, zakončený křížkem. Obličej, jehož rysy byly neskonale jemné, byl věnčen zlatozáří. Lucie si dodala odvahy a zeptala se: „Z kterého kraje jste?“ „Mým krajem je nebe,“ odvětila Paní. „A proč jste přišla?“ „Přišla jsem vás požádat, abyste sem přicházely v tuto hodinu každého třináctého dne v měsíci šestkrát za sebou. V říjnu vám povím, kdo jsem a čeho si od vás přeji.“ „Přicházíte tedy z nebe?“ „Ano,“ odpověděla Paní. Po té doporučila dětem, aby se zbožně modlily růženec. Pak se začala vzdalovat směrem k východu. Nezdálo se, že by kráčela, nýbrž vznášela se zcela zpříma, až zmizela ve slunečním světle.

            Zpráva o zjevení se bleskem roznesla po Fatimě a kdekdo o něm obratem věděl. Ale Luciině matce se nechtělo věřit řeči dětí. Někteří lidé se jim posmívali a obviňovali je z podvodu. Děti však pevně trvaly na pravdivosti svých výpovědí a umínily si, že zase přijdou na další dostaveníčko s krásnou Paní.

           

            Panna Maria navštívila lidstvo v době světové války. Co to bylo plánů před válkou! Blahobyt byl veliký. Jenom scházela vděčnost Dárci všeho dobrého – Pánu Bohu. Mnozí zanechávali modlitby, znesvěcovali Jméno Boží i den sváteční, sháněli se po zábavách a požitcích, přestupovali Boží přikázání. A všichni tito lidé i národy žili v myšlence, že vše je v naprostém pořádku.

            Až světová válka ukázala velikost surovosti. Všechny vynálezy pro válku, všechen pokrok pro zkázu lidstva. Také Portugalsko bylo nakaženo nevěrou, náboženský úpadek byl zde veliký. V roce 1911 byl zaveden v Portugalsku nový režim a byla uzákoněna odluka církve od státu, kde bylo uvedeno: „Tímto zákonem bude v Portugalsku ve dvou generacích úplně vyhlazen katolicismus, jež je hlavní příčinou nešťastné situace, v níž vězíme.“

            Je to tak prosté a přece pravdivé. Nelze si zřídit nebe na zemi, poněvadž všecko, co je na zemi, je pomíjející. Ani sebevětší požitek a rozkoš nedovede uspokojit člověka, ani ho naplnit blahem, protože ví, že jej zakrátko zase ztratí. Jenom Bůh může dát člověku nepomíjející blaho. Proto stvořil nebe, proto Ježíš Kristus přišel na svět, aby člověku ukázal cestu k nebi. „Já jsem Cesta, Pravda a Život.“ „Kdo věří ve mně, má život věčný.“ „Co platné člověku, kdyby celý svět získal, ale ztratil život věčný.“

            Svatý růženec je vyznáním víry a života věčného. Svatý růženec je voláním k Rodičce Boží, Panně Marii, aby nám u svého Syna vyprosila milosti. Svatý růženec je modlitba nesmírně účinná. Kdo se svatý růženec rozjímavě modlí, prokazuje skrze Pannu Marii Bohu Otci, Synu a Duchu svatému velikou radost a čest. Panna Maria ho bere za ruku a vede k nebi.

 

Zdroje: Dr.Udalricus Karlík, generální vikář, Olomouc 1941: Chvilky u nohou Matky Boží.,

           Vinice Páně. Praha -Vyšehrad, 1935.

Vybrala a slohově upravila       av